Školička Motýlek

A to jsme my!

 

Petra Doleželová

Školičku jsem založila v červnu 2016 pro své dvě děti. Byla to úžasná doba a jsem za své tehdejší rozhodnutí a odhodlání moc ráda. Při práci s dětmi jsem hodně zjistila o dětech i o sobě. A pak jsem potkala Simonku, která školku vede nyní a jsem za to šťastná. Školka je každým dnem lepší a lepší. Ve všech ohledech se snažíme se neustále zlepšovat - program je nyní naprosto vytuněný, organizace výborná, tým famózní - za každého zde dám ruku do ohně. 

Nejsme školka pro každého rodiče, ale určitě jsme školkou pro každé dítě. Věřím, že jsme našli ideální polohu mezi totálním anarchistánem na straně jedné a vojenskou sevřeností na straně druhé. Děti učíme, ale také jim necháváme prostor pro jejich volnou hru. Jsme v přírodě opravdu hodně - pořádáme několik výletů týdně, venku jíme, často i spíme, ale když počasí tak vlídné není, jdeme do divadel, jsme více ve školce, více tvoříme.

Mé místo je nyní v naší komunitní škole a školka již kráčí svou cestou beze mě, ale za to s nadšenou Simčou, všeobjímající Markétkou, důslednou Kristýnkou i hodnou maminkou Káťou, která má vždy a opravdu pro každého úsměv i pochopení.
 

Simona Jendryková

„Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“
– Charles Farrar Browne

Po mé osobní zkušenosti ve státní školce, ale i v jiných předškolních zařízeních je pro mě alternativní školička jedinou volbou. Kladu důraz na individuální péči a vzdělávání u každého dítěte dle jeho vlastních potřeb, ale to bohužel v počtu 28 dětí v třídách státní školky není možno aplikovat. Předškolní výchova a vzdělávání dítěte je pro fyzický i duševní vývoj dítěte vůbec tou nejdůležitější fázi života.

Ve školičce Motýlek jsem pro Vaše ratolesti tím nejlepším přítelem a tím, kdo je inspiruje jako jejich průvodce přes environmentální výchovu, zdravý životní styl, výchovu rozumovou, tělesnou a mravní. Vše se vždy učíme zábavnou a hravou formou prožitkového učení a názorností především v přírodě. Jemnou a hrubou motoriku nenacvičujeme ve třídách v nepřirozeném prostředí, ale vyrážíme do lesa! Nepoznáváme zvířata z výukových karet, ale venku na výletě. V Motýlkovi poznáváme vše, co nám život na naši krásné planetě nabízí. Učíme se trpělivosti, pomáháme si ve skupině, nasloucháme si, vaříme, spolupracujeme, zpíváme, tancujeme, učíme se básničky, hrajeme na hudební nástroje, hrajeme si zábavné hry v lese, společně tvoříme ze všeho možného, co nám příroda poskytuje.

Jindy naopak vedu děti k samostatnosti, to prospívá jejich soběstačnosti, sebejistotě, svobodě, kterou tolik potřebují. Jsem vystudovaná vychovatelka a učitelka MŠ a nyní pokračuji ve studiu předškolní pedagogiky, ale naučit se jak správně pracovat s dětmi a jejich city, emocemi, potřebami i dovednostmi, mě naučily právě naši nejmenší. Jsou upřímní a jednají v naprosté přítomnosti TEĎ, zároveň jsou divocí a plní energie života i radosti! Díky tomu k nim mám velice blízko. Těším se na naši spolupráci, která bude v přátelském duchu. Pro zdravý a šťastný rozvoj vašeho dítěte jste na správném místě.

 

Markéta Pužová

Zakládám si na individuálním přístupu ke každému dítěti, zároveň však dbám na jejich integraci v kolektivu. Mým cílem je budovat komunitu, v níž se děti cítí radostně, uvolněně a v bezpečí, jejíž pravidla však korespondují s morálními principy lidského společenství. Obzvláštní důraz kladu na nekonfliktní vycházení s okolím. Velkou výzvou jsou pro mě sklony dítěte k agresi a vynucování si věcí/činností násilím, které nahrazuji učením trpělivosti a hledáním klidného řešení. Za velmi důležitý považuji rozvoj ducha a intuice, pro děti chci být spíše než oficiální autorita kamarádem a rádcem.

 

Kristýna Halfarová

Jako mladší z dvou sester jsem neměla možnost starat se o mladšího sourozence, ale k dětem mám odjakživa přátelský vztah. Proto jsem se přihlásila na Střední pedagogickou školu v Krnově, kde jsem v letošním roce odmaturovala.

Mým cílem je přirozenou cestou dětem přibližovat svět kolem nás, pomoci jim budovat vztahy v jejich prvním kolektivu a podělit se s nimi o radost z hudby. Děti ve školičce zase na oplátku obohacují můj svět, a to například svou inspirativní a často úsměvnou upřímností.

 

Katka Zemčíková

Po maturitě na gymnáziu jsem se věnovala studiu různých oborů, nejprve kulturní antropologii a filozofii, následně Vychovatelství na Ostravské univerzitě. Už v rámci studia jsem se účastnila aktivit v různých neziskovkách, práce a můj zájem mně vedl k rodinám ze sociálně slabších poměrů (S.T.O.P. z.s.), do domova dětí, nebo k práci s dětmi z romské menšiny (Brno). Začala jsem si čím dál tím více uvědomovat, jaká má rodina zásadní vliv na formování dítěte. Ještě při studiích jsem otěhotněla a stala jsem se matkou.  

Snad tím, že jsem matka a prožívám školku i skrze své děti si uvědomuji, jaký je vstup do školky obrovskou událostí v životě dítěte. Klíčová dovednost, kterou chci děti učit je respektu-plná komunikace. K tomu je zapotřebí, aby se děti učily jasně a přesně vyjadřovat své potřeby. Věřím, že vždy existuje varianta, ve které jsou všichni vítězové, ráda ji za pomoci dětí hledám. Mým cílem je vytvářet prostředí, ve kterém děti budou cítit bezpečně a ve kterém budou vědět, že jejich názor, postoj, stanovisko, je respektováno. Zároveň chci vést děti k tomu, aby respektovaly fungování skupiny, svoje místo v širším kruhu jedinců a způsob, jak taková skupina funguje. Přizpůsobení jednoho, může být darem pro všechny. Ráda bych děti učila, že řád je něco co nám pomáhá, co nás podpírá a ne něco co nás omezuje.

Příroda je pro mě důležitým místem učení. Ráda se s dětmi věnuji průzkumu. Průzkum je, když jdeme a nemáme cíl, když objevujeme, co nám příroda nabízí, když jsme s přírodou v živé komunikaci. Les se tak stává nejlepším hřištěm, protože nám pomáhá rozproudit naši vlastní představivost. Budovat v dětech aktivní vztah k Zemi je něco co vnímám jako prioritu při mé práci.

Chci k dětem předávat svoji lásku k hudbě, k pohybu. Ráda bych je vedla k radostnému prožívání těchto darů, které máme jako lidé k dispozici. Zpěv a tanec je něco, co nás vždy spojovalo a chtěla bych, aby děti věděly, že důležitý je prožitek z těchto činností a ne výsledek.

Důležité vnímám také rituály spojené s přírodou, Vánoce, Velikonoce, Dušičky, atd. jsou pro mně krásnou příležitostí, jak s dětmi oslavit proměnlivost přírody.

Vztahy s dětmi vnímám jako oboustrannou výměnu. Já dětem nabízím své zkušenosti se světem, a ony mně zase ukazují, jak se ve zkušenostech neuzavřít a zůstávat v živoucí přítomnosti.